Historie

Motto: „Vlastní silou!“

Koncem 19. a počátkem 20. století se sokolská myšlenka šířila jako lavina a pochopitelně se nevyhnula ani obci Chabry. Hlavním iniciátorem založení Sokolské jednoty v Chabrech je chaberský hospodář Karel Dvořák se skupinou obdobně smýšlejících lidí. Díky jejich úsilí se 7. prosince 1913 konala v hostinci U Kulhánků ustavující schůze. Patnáctičlenné shromáždění zvolilo starostou jednoty Karla Dvořáka, místostarostou Františka Smejkala, náčelníka Jaroslava Víta a dalších 8 členů výboru. Sokol v Chabrech začínal od nuly, bez vlastních prostor a finančních prostředků. A tak v hostinci U Kulhánků se nejen schůzuje, ale také začíná cvičit. Tělocvičné nářadí se shání jak se dá, půjčuje se a pak postupně odkupuje a počet cvičících žáků, dorostenců a mužů roste. Úspěšnou činnosti však přerušuje I. světová válka. Po skončení války je v roce 1918 činnost obnovena a od roku 1919 je ustaven odbor žen. V meziválečném období se Sokol úspěšně rozvíjí a v roce 1920, kdy se účastní VII. Všesokolského sletu v Praze, má 90 dospělých členů a členek, mnoho žáků a dorostenců obého pohlaví, vlastní knihovnu, hudební sbor, divadelní odbor a kromě cvičení je organizátorem různých přednášek, výletů, akademií a v neposlední řadě také tanečních zábav. Veškerá činnost se však stále děje v pronajatých prostorách. V polovině dvacátých let sokol zakupuje pozemek, který rok a půl dobrovolnou prací svých členů upravuje na cvičiště a toto slavnostně otevírá 23.června.1929 Činnost Sokola úspěšně pokračuje až do roku 1941, kdy nacisté násilně Sokol rozpouštějí a jeho majetek zabírají. Nacisté si byli velmi dobře vědomi vlasteneckého cítění členů Sokola a jejich dobré organizovanosti. Proto mnoho vedoucích představitelů Sokola je popraveno a nebo zavřeno v koncentračních táborech. Tyto represe se naštěstí vyhnou chaberskému Sokolu. Až v závěru II. Světové války v rámci Pražského povstání jsou Němci zastřeleni bratr Josef Pavlík a bratr Václav Brázda. Čest jejich památce ! Po válce se činnost Sokola opět úspěšně rozbíhá a dokonce se podaří získat montovaný vojenský objekt po Němcích, který pak slouží jako základ pro výstavbu sokolovny. Celá stavba je opět realizována dobrovolnou prací členů a v roce 1946 je sokolovna slavnostně otevřena. Tím se veškerá činnost dostává na domácí půdu a tak se IX. Všesokolského sletu účastní 169 cvičenců v kategoriích žáci, žákyně, dorostenky, dorostenci, muži a ženy. Po únorovém převratu v roce 1948 sokolské hnutí začíná vadit ze stejných důvodů jako vadilo nacistům. A tak je Sokol násilím včleněn do tzv. sjednocené tělovýchovy, která však již kromě cvičení nemá se Sokolem a jeho ideami nic společného. A tak někteří členové z principu odcházejí, někteří zůstávají a snaží se v rámci možností daných komunistickým režimem pokračovat. V 80. letech začne tehdejší národní výbor v rámci akce „Z“ budovat u sokolovny přístavbu se sociálním zařízením. Stavba se však vleče a nepodaří se ji dokončit a zkolaudovat. Dne 15.12.1989 je svolána mimořádná členská schůze a na návrh tehdejšího vedení je odhlasován přestup TJ Sokol s veškerým movitým i nemovitým majetkem do TJ ADOS. Tím přestal Sokol Dolní Chabry existovat. Se zánikem Sokola se však nehodlala smířit část bývalých členů, pro které sokolské a demokratické ideály byly stále ještě živé a tak se 2.10.1990 schází 26 účastníků, kteří se rozhodují znovu obnovit činnost Sokola v Chabrech a na návrh přípravného výboru volí nové vedení Sokola Dolní Chabry. Starostou byl zvolen br. Miroslav Pospíšil, jednatelem br. Dr. Jiří Goldstein, vzdělavatelem br. Ing. Miroslav Vítězník, hospodářem br. Ing. Jaroslav Blahník, náčelníkem br. Stanislav Štefl a náčelnicí s. Jaroslava Plevová. Tak začíná nová etapa života Sokola Dolní Chabry po sametové revoluci. Na základě restitučního zákona pak Sokol žádá o vydání sokolského majetku. Po dlouhých soudních sporech získává Sokol v roce 1993 od TJ ADOS zpět sokolovnu a přilehlý pozemek a od MÚ Dolní Chabry je do vlastnictví Sokola převedena nedokončená přístavba. Přístavba je v dezolátním stavu, tělesa ústředního topení i kotel jsou roztrhány mrazem, střechou zatéká, obklady jsou rozbité, dveře rozkradené, přístavba tedy není schopna provozu a v důsledku toho i sokolovna. Pozemek byl používán jako stavební dvůr, je plný starého stavebního odpadu a úplně rozrytý. Nastává etapa shánění finančních prostředků a hlavně stovek a stovek dobrovolně odpracovaných hodin členy Sokola. V roce 1994 je opravena a zkolaudována přístavba, je opravena střecha sokolovny, sokolovna je napojena na vodovodní a kanalizační síť a zavedením plynu je vyřešeno vytápění. Postupně je vybudováno oplocení kolem celého pozemku, pozemek je upraven a na jeho části je vybudován tenisový kurt včetně cvičné stěny. Je zateplen strop a západní stěna sokolovny. Sokolovna je schopna plného provozu a stává se střediskem tělocvičného a kulturního dění v Dolních Chabrech. Finanční prostředky jsou získávány pořádáním tanečních zábav, různých forem grantů a výrazně pomáhá i obec a také místní podnikatelé. Na valné hromadě konané v roce 1992 byl zvolen výbor v tomto složení: starosta br. Miroslav Pospíšil, jednatel br. Ing. Zdeněk Foit, hospodář br. Ing. Jaroslav Blahník, vzdělavatel br. Ing. Miroslav Vítězník, náčelník br. Petr Hrdlička a náčelnice s. Stanislava Klocperková. V tomto složení pracuje výbor prakticky dodnes. Ihned po svém znovuobnovení začíná Sokol plnit svoji základní, tj. tělocvičnou činnost. Nyní pravidelně cvičí žáci a žákyně , dospělí v lekcích zdravotního a rehabilitačního tělocviku, ženy v hodinách aerobiku, muži hrají rekreačně florbal, odbíjenou, stolní tenis, badminton a tenis. V roce 2004 zahájila činnost tenisová škola pro děti. Od roku 1997 je každoročně pořádán minimaraton, „Běh Gustava Peši“, kterého se účastní všechny věkové kategorie, od předškolních dětí až po seniory a kde můžeme uvítat borce nejen z Prahy a Čech, ale dokonce až z Moravy. Chaberský Sokol se také aktivně zúčastnil obou porevolučních Všesokolských sletů, kde jeho cvičenci vystupovali ve skladbách žákyň, muži a „věrné gardy“. Kromě toho je pořádáno mnoho akcí, jako jsou besídky a karnevaly pro děti, taneční zábavy a ples pro dospělé a ve spolupráci s ÚMČ Dolní Chabry a jinými organizacemi celou řadu dalších setkání. Dá se tedy říci, že Sokol svou činností opět přispívá velmi výrazně k možnosti seberealizace všech občanů Chaber, kteří o to projeví zájem.

(převzato ze stránek Dolních Chaber)