Chaberská sokolovna jubiluje

Skoro se to zdá neuvěřitelné, ale chaberský sokolský stánek už existuje 60 let. Slavnostní zahájení činnosti v sokolovně se totiž uskutečnilo 22. prosince 1946.
U každého významného jubilea je zavedeným pravidlem probrat historické skutečnosti, které jubileu nutně předcházely. Dodržme toto pravidlo i v tomto případě:

K 1. lednu 1946 měl chaberský Sokol celkem 140 dospělých členů a 134 členů z řad dorostu a žactva. Činnost tak velké členské základny se už nedala provozovat po hospodách, a proto se jednota rozhodla pro stavbu vlastní sokolovny. Zevrubně je výstavba popsána v kronice jednoty, ale pro účel tohoto článku by takový popis byl příliš dlouhý. Proto budou tyto skutečnosti uvedeny jen v jejich dějových vrcholech:

V březnu 1946 zakoupila jednota pozemek o výměře 720 m2, který navazoval na plochu cvičiště. V dubnu pak byl od letňanské továrny Rudý Letov odkoupen jako základ budoucí sokolovny demontovatelný barák, postavený v Mlazicích u Mělníka. Současně byla odhlasována pracovní povinnost 50 hodin pro všechny dospělé členy. A již 20. dubna odjela do Mlazic desetičlenná výprava, aby
barák demontovala a odtransportovala do Chaber. Podařilo se to v rekordní době 9 dní. Mezitím p. stavitel Svoboda vypracoval plány a bylo získáno nezbytné stavební povolení. Konečně pak 29. června mohlo na staveniště sokolovny nastoupit prvních 46 členů. A jak stavba probíhala? Bylo třeba ručně vykopat a vykolečkovat 273 m3 zeminy, na staveništi se denně pilně pracovalo a stavba tak rychle vyrůstala. Část pracovního úsilí se však odbývala i mimo staveniště – bylo
nutno sehnat nejrůznější stavební materiál – a to nebylo krátce po válce vůbec jednoduché. Jako zajímavost je možno uvést, že v naší sokolovně jsou zabudovány např. cihly z vybombardované sokolovny v Praze I Na Františku a základový opukový kámen z pobořené Staroměstské radnice.

Úsilí členstva se naplňovalo, takže po tvrdě odpracovaných 10 450 hodinách bylo možno už ve svrchu zmíněný den 22. prosince 1946 uspořádat v sokolovně slavnostní akademii s bohatým tělocvičným a kulturním programem… Sokolovna
od toho dne umožnila nejen bohatou vlastní sokolskou činnost, ale jednota v ní umožňovala společenskou a kulturní činnost i jiným organizacím. Sokolovna byla postavena vlastními silami členstva v mezích materiálních možností tak, aby vyhověla potřebám jednoty v době svého vzniku. Postupem doby se však ukázalo, že objekt přestává vyhovovat novějším požadavkům a zpřísněným hygienickým podmínkám. Proto tehdejší MNV – s ohledem na obecnou prospěšnost budovy – nabídl jednotě koncem 70. let přistavět v akci „Z“ k sokolovně sociální část, v níž by byly šatny, toalety, spolkové místnosti a kotelna pro ústřední vytápění.
Jednota tuto nabídku akceptovala, a tak se na začátku 80. let začala přístavba realizovat. V tomto případě už převážně dodavatelským způsobem, ale také s přispěním jistého procenta brigádnické pomoci. Funkční i hygienická úroveň sokolovny se přistavěním sociální části velice pozvedla, smutnou skutečností však zůstává, že místo plánovaných cca 18 měsíců trvala doba výstavby déle
než 10 let! Proto také v polovině roku 1993, kdy obnovený chaberský Sokol přebíral restituovanou sokolovnu do vlastních rukou, nebyla přístavba stavebně ještě zdaleka dokončena.

A jak vypadá sokolovna dnes? Díky promyšlenému a racionálnímu úsilí členstva a nepřehlédnutelné ekonomické podpoře z různých zdrojů se sokolovna stala moderním tělocvičným a kulturním stánkem, kde je možno v příjemném a přátelském prostředí naplňovat nejrůznější tělocvičné, sportovní a kulturní zájmy.
A ještě na závěr malé konstatování: od navrácení sokolovny (v polovině 1993) uspořádala jednota ve svém stánku více než 40 různých tanečních zábav a plesů, k tomu je možno přiřadit každoročně pořádané dětské karnevaly a mikulášské besídky.

A na úplný závěr budiž ještě přidána tato informace: Na 20. ledna 2007 se připravuje další sokolský ples za účasti oblíbeného souboru písní a tanců „Vycpálkovci“.